cestování – 2. stránka – Věřím na víly

Po návratu z Austrálie jsem měla jistou jen jednu věc – nástup do další práce je 8. března. Práce je na severním ostrově v Bay of Plenty (angl. záliv hojnosti). Takže nezbývalo než se sbalit, rozloučit se minimálně na půl roku s přáteli a kocourem, se čtvrtečními večery na pláži s českou bandou, a vyrazit na cestu.

Mapa — Zhruba takhle nějak vypadala naše cesta do Pictonu. Pak už jsme se nalodily na trajekt a vyrazily vstříc severnímu ostrovu…

Vzaly jsme to přes Arthur’s Pass. Pokud tudy budete projíždět, doporučuji se zastavit v Cave Streamu – je to jeskyně s potokem kousek od Castle Hillu. Pokračovat ve čtení „Jak se žije na Zlolandu XI – sbohem jižáku, vyrážíme na sever!“ →

Reklamy

S krosnou na zádech, Vytaženo z deníku

Jak se žije na Zlolandu X – A co na skok ke klokanům?

Březen 11, 2019Březen 25, 2019 Marie

Když je člověk tak blízko zajímavým místům, musí toho využít. A navíc si i trošku oddechnout od neustálé češtiny – jela jsem sem přeci za angličtinou a místo toho potkávám pořád jenom Čechy… Takže zatímco jsem si v prosinci dopřávala dávku třešňových bolestí břicha (naštěstí jsem třešně ujídala jen první týden), googlila jsem u toho svoje možnosti. A e-mailovala si s kamarádem. Slovo dalo slovo a… Pokračovat ve čtení „Jak se žije na Zlolandu X – A co na skok ke klokanům?“ →

S krosnou na zádech, Vytaženo z deníku, Zloland

Jak se žije na Zlolandu IX – Po práci legraci

Únor 24, 2019Březen 25, 2019 Marie

Když člověk sedm týdnů v kuse (dobrá, v kuse zase ne – přece jen jsme měli dost volných dní) pracuje, nemá volné víkendy, jen dostává každý večer sms, zda má nebo nemá jít příští den do práce, zaslouží si po sebrání poslední třešně odpočinek. Pro mě to bylo zase cestování – koneckonců jsem tu na Working Holiday Visa, ne?

Po takzvané last bucket party jsme se sbalily (ano, změnila jsem spolucestující), naskládaly do Tanka (náš drahý automobil) a prodloužily si cestu do Christchurch z osmi hodin na pět dní. Projely jsme sice malý kousek jižního ostrova, ale zato důkladně. Viděly jsme lachtany a tučňáky, potkaly jsme spoustu zajímavých lidí a míst a já jsem si domluvila i případnou práci (jestli to skutečně vyjde, to se uvidí až v září).

Mapa cesty z třešní — Tohle je naše dvoudenní válení ve Wanace a následná pětidenní cesta přes Dunedin, Taiaroa Head, Moeraki a Oamaru, jezera Pukaki a Tekapo až do Christchurch.

Protože jsme toho zažily skutečně hodně a vydalo by to na pár samostatných kapitol, zmíním se jen o pár věcech/místech/lidech. Pokračovat ve čtení „Jak se žije na Zlolandu IX – Po práci legraci“ →

S krosnou na zádech, Vytaženo z deníku, Zloland

Jak se žije na Zlolandu VIII – Pár dojmů ze sběru třešní

Prosinec 28, 2018Březen 25, 2019 Marie

Když už si člověk říká, že ho nemůže nic překvapit, překvapí ho hned první věc, kterou potká. Přijeli jsme na třešně. Pominu-li tahání žebříků, neskutečnou bolest zad první dva dny a občasné zmrzlé prsty – vstáváme většinou na 6:30 a to ještě slunko nesvítí a stromy i třešně jsou mokré – získám bandu lidí různých národností, jelení hlavu a ne tolik peněz, kolik všichni slibovali.

Pracovat na třešních není žádná lambáda. To určitě dochází každému, pokud se jen trošku zamyslí. Detaily jsou ještě horší. V 6:30 musí být člověk na místě určení. Pokračovat ve čtení „Jak se žije na Zlolandu VIII – Pár dojmů ze sběru třešní“ →

S fotoaparátem po boku, S krosnou na zádech, Vytaženo z deníku, Zloland

Jak se žije na Zlolandu VII – Nějaké ty fotky z cesty do Wanaky

Prosinec 9, 2018Březen 25, 2019 Marie

Za posledních pár dní se pouze změnilo místo mého pobytu. Ve čtvrtek jsme klasicky vyrazili na pláž – od půl osmé je tam pravidelně každý čtvrtek sraz Čechů (i cizinců) s hudebními nástroji, troškou toho alkoholu a sirkami. Oheň na pláži, pravidelné procvičování hlasivek i několika akordů na mé nové (dosud nepojmenované) ukulele. Z Christchurch jsme včera přejeli do Wanaky. Po cestě jsme se párkrát zastavili kochat a fotit…